Ani jsme se pořádně nerozkoukali a najednou se nám otevírají brány do světa. Tak, jako každý rok, odchází devátý ročník a loučí se se svými spolužáky, ale i s učiteli a kamarády. Nyní si vzpomínám na to, když nám paní učitelka dávala naše první vysvědčení, což byla většinou velká jednička. Při zápisu si pamatuji svoje první pocity a setkání se školou, ale i radost, jak to ve škole asi bude vypadat a hlavně, jací budou moji spolužáci.
Vraťme se zpátky na první stupeň. V I.třídě jsme se naučili psát, počítat a číst. Za to můžeme poděkovat paní učitelce Emílii Vinklárkové. Dále ve II. třídě paní učitelce Janě Bistré, která nám vždycky vyšla vstříc. Ve III. a IV. třídě byla naše třídní paní učitelka Pavla Úlehlová, která nás naučila spoustu nových věcí, jako třeba v matematice, vlastivědě a dalších předmětech. Od páté třídy nás učila paní učitelka Alžběta Petrů, která byla naše třídní a všichni jsme si jí vážili. Bohužel, jak všichni víme, minulý rok nás opustila a odešla učit na Gymnázium v Břeclavi a doufáme, že je v novém kolektivu a se studenty spokojená. Na druhém stupni jsme se museli hodně učit, přibývalo více předmětů a hlavně nás již neučil pouze jeden učitel, tak jak tomu bylo na prvním stupni, ale v každém předmětu někdo jiný. Jak roky plynuly, přibývali noví spolužáci, ale i odcházeli ti, kteří s námi byli od I. třídy. Ať už odešli na sportovní školu, nebo přestoupili z nějakého důvodu na jinou základní školu, doufám, že jsou tam spokojeni. Nestihli jsme se rozkoukat a už tu byla IX. třída a my měli nejtěžší rozhodnutí ve svém životě a to, na jakou střední školu či učiliště podáme své přihlášky. Nakonec jsme se dostali všichni tam, kam jsme chtěli jít.
Byli jsme skvělý kolektiv, i když někdy jsme spolu zažili i špatné chvilky. Měla jsem svoji třídu velice ráda a doufám, že se opět setkáme a věřím, že i přes ty zlé chvilky budeme na sebe vzpomínat jen v dobrém. Někdy se každý s každým moc nemusel, ale tak už to bývá a i přesto jsme si našli k sobě cestu a nakonec budeme všichni odcházet ze školy s úsměvem, ale i s pláčem, protože nikdy není cesty zpět a nemůžeme se vrátit. Společně jsme jezdili na výlety a užili jsme si je. Myslím, že nikomu z nás se nebude lehce odcházet z naší školy, byli jsme spolu přeci jen celých devět let a každý zde našel kamarády. Poslední roky jsme si všichni říkali, že škola toho chce po nás moc, ale na střední nebo na učilišti to bude ještě těžší. Nikdo nám již nebude pomáhat, tak jako na naší žižkovské škole a myslím, že toho si můžeme všichni vážit. Děkujeme našim drahým učitelům, kteří měli takovou trpělivost nás učit a přežili i naše „lumpárny“.
Z přírodopisu a chemie nás učila paní učitelka Marie Kosová. Ze zeměpisu, tělesné výchovy a pracovních činností paní učitelka Marie Malinková. Z němčiny a angličtiny paní učitelka Iva Sovová, která je také výchovným poradcem a pomáhala nám s výběrem našeho budoucího povolání, patří jí velké díky.
Největší díky patří paní ředitelce Ireně Homolové, která nás skvěle připravila na přijímací zkoušky z českého jazyka na střední školu. Také panu zástupci, který nás v páté třídě učil z českého jazyka. Z dějepisu a výchovy k občanství a ke zdraví nás učila paní učitelka Martina Kristová, která byla v IX. třídě naší třídní učitelkou.
Také bych chtěla poděkovat paní učitelce Romaně Zapletalové, která nás učila hudební výchovu, paní učitelce Renatě Rebendové, Lubici Lekavé, Jiřině Fadrné, Drahomíře Řehánkové, Soni Osičkové, panu učiteli Zdenu Mácsaiovi a také panu faráři a katechetkám paní Horákové a paní Kachyňové. Od IX. třídy nás v matematice a fyzice učila paní učitelka Radka Pekárková, která na naši školu nastoupila hned po vysoké škole. Z počátku bylo těžké pro nás zvyknout si na novou paní učitelku, ale i s tím jsme se po času vypořádali.
Na závěr přeji všem učitelům, aby měli trpělivost se svými žáky. Také přeji budoucím deváťákům, aby se jim dařilo a dostali se na svou vysněnou školu. Tak hodně štěstí všem a doufám, že se tu zase někdy potkáme.
Iva Kachyňová
ŽÁKOVSKÁ KNÍŽKA